Jak jsem posledně psal, že jdou naše výkony nahoru, tak turnaj v Železné Rudě se nám vůbec nepovedl. Před výkopem jsem s trenéry odsouhlasil délku jednoho zápasu 30 minut. Věděl jsem že jdu do velikého rizika, protože bohužel naši hráči nevydrží tak dlouho vzdorovat silným soupeřům, ale chtěl jsem aby si to naši fotbalisté vyzkoušeli, vydali se ze všech sil a hlavně aby si zahráli fotbal. To jsem ale nevěděl, že naši hráči neměli do posledního  svůj den a z dobré fotbalové myšlenky se stalo utrpení.  

     V prvním zápase proti domácím jsme nezačali úplně špatně. Byli jsme běhaví, silní v soubojích a dostávali jsme se do šancí. Ale chyběla nám fotbalová kreativita, nějaké přenesení hry, podržet si míč trochu tu hru zklidnit a hrát to co umíme. Tak se hrálo na obě strany a protože soupeř měl větší podporu hráčů do útoku a my ne tak jsme dostávali branky. Prohráli jsme, ale mrzí mě, že tak velkým rozdílem, kdyby to byla prohra o dva, tři góly bylo by to spravedlivější.

     Proti Horažďovicím jsme od začátku herně zaostávali a to proto, že jejich gólman byl normálně pátým hráčem v poli. Často museli podstupovat obranné souboje na naší polovině hřiště a nemohli jsme se vymanit ven. Naši hráči si neuměli vůbec fotbalově poradit, pořád dřeli obranu a naháněli soupeře s míčem, přitom soupeř měl pořád prázdnou bránu. Tolikrát jsme mohli dát gól do prázdné brány a vrátit tam jejich brankáře a hrát 4 na 4, ale bohužel jsme si nevyhověli a hlavně chyběla podpora ostatních hráčů. Každý si odehrál svůj souboj a zůstal stát a koukat se jak se hra bude dál vyvíjet, než aby běžel do náběhu pro nahrávku nebo před brankový prostor do gólové šance. Tohle je momentálně náš největší problém ve srovnání s ostatními týmy. Soupeř brání a útočí se všemi hráči a my si ještě v obraně pomůžeme, ale do útoku jde jen jeden hráč a ostatní stojí na polovině a koukají jak to dopadne. Pak není komu nahrát a nevytváříme tlak na soupeře a necháváme soupeře jen na nás útočit. Proto jsme i s Horažďovicemi vysoko prohráli. 

      Poslední zápas......no, ani nevím co říct. Každopádně hodně kvalitní soupeř, který poráží týmy i v krajských soutěžích. Naše hráče už to nebavilo a byla ostuda. Na hřišti to vypadalo jako kdybych cestou na Rudu posbíral děti, kteří nikdy netrénovaly a postavil je do zápasu. Nechali jsme Luby hrát, žádný souboj, žádný náběh, nikdo nechtěl balón, žádné předskočení, žádný sprint a žádná šance. Jen jsme běhali za červenými hráči a naháněli míč. Drtivě jsme prohráli. 

 

branky Mochtína:  Kubalík Jan

  

branky Mochtína:  Doležal Martin, Vaisová Nina  

branky Mochtína:  ----

 

B: Rajtmajer Petr

O: Doležal Martin, Kubalík Jan, Švátora Vítek, Punčochář Jakub

Ú: Matějka Vít, Vaisová Nina, Kraus Tadeáš,Truska Jaroslav, Sádlík David